Marshall McLuhan použil v roce 1964 termíny chladná a horká média, přičemž chladnými rozumí ta, kde příjemce dostává malé množství informací a musí tak aktivně zapojit mozek a fantazii (například rozhlas nebo kniha), zatímc ohorkými nazývá ta média, která příjemce zahltí informacemi a ten se tak stává pasivním konzumentem.
Právě takovým horkým médiem je televize. Lidé bohužel stále méně čtou a více sledují televizi a filmy, čímž jejich představivost zakrňuje a atrofuje. Já a každý další praktický grafik se pak nutně dnes a denně setkává s tím, že zákazník si něco neumí představit. Připravíte návrh a zákazník řekne: "a jak by o vypadalo v modré, červené, šedé, zelené - světlejší, tmavší - větší, menší - bez tohohle - s tamtím..." Samozřejmě rád připravím několik náhledů, ale někdy by trocha fantazie neškodila...
