O technologické gramotnosti zákazníků

Anžto kromě grafiky dělám i DTP a připravuju podklady pro ofset, sítotisk, stříkací plotr, řezací plotr, digitální tisk i flexoprint, tak poměrně vím, co si ta která technologie žádá a jaké jsou její limity. Od zákazníků samozřejmě nelze očekávat dokonalou znalost jednotlivých technologických procesů, ale přesto mě leckdy překvapí, pobaví a někdy i dopálí, jakým způsobem nám do firmy přicházejí objednávky či poptávky kalkulací.

Moje "nejoblíbenější" otázka od zákazníka je: "A kolik by stálo tričko s potiskem?"  A když jim vysvětlím, že pro relevantní kalkulaci ceny  a určení vhodné technologie potřebuji znát počet kusů, počet tisků, rozměry tisku, počet barev i barvu trička, tak mi sdělí, že počet kusů bude podle toho, kolik to bude stát. Inu, je to začarovaný kruh, z něhož je vždy těžko se vymaniti s chladnou hlavou. Obvykle jsem nucen šalamounsky odpovědět, že cena bude někde mezi 100-500,-

Baví mě i klienti, kteří chtějí sedmibarevnou výšivku na jediný kus bundy přes celá záda a diví se, že je to drahé.

Když někdo popisuje typ papíru, na který chce svoje tiskoviny, bývá taky veselo. "Takový normální tvrdší papír..." poručí si zákazník a není-li možné nechat mu osahat vzorky, pak musím podle tómnu hlasi vybrat některou z gramáží 135-250g.

A když si někdo přeje 2000 etiket na kotouč flexoprintem (jelikož ví, že je to mnohem levnější), nemám nic proti. Jen mu suše sdělím, že příprava polymerů jej bude stát několik tisíc ještě než se začne tisknout (následně je pak etiketa skutečně velmi levná), a proto se tato technologie vyplatí až cca od 10 000 kusů.

Pokud tedy mám zákazníka, u něhož hrozí nebezpečí dlouhodobé spolupráce, snažím se jej nenápadně vzdělat ve věcech technologií tisku, alespoň do té míry, aby mě nepovažoval za neschopného, když po mně žádá něco technologicky zhola nemožného. Pracujete-li v reklamě či polygrafii, pokuste se nenápadně o totéž, ušetříme si všichni společně nervy.